Tipy, jak vychovat ke spořivosti

Bude vaše dítě zacházet s penězi chytře? Odpověď závisí do značné míry na vás.

Mnoho lidí přebírá postoj k penězům od rodičů. Proto bývá důležité, aby šli rodiče dětem příkladem a mluvili s nimi o penězích už od raného věku.  

Vštěpovat dětem pravidla chytrého zacházení s penězi lze už odmala. Níže uvádíme některé strategie pro jednotlivá období vývoje dítěte, které vám pomohou vychovat finančně gramotného člověka.

Věk od 3 do 6 let: Spoření jako vizuální zážitek

Možná si myslíte, že učit tříleté dítě něco o penězích je naprostá marnost, ale odborníci říkají něco jiného. Čím víc dokážete dětem „ukázat“ věci, které se týkají peněz, tím víc toho vstřebají. Může to být kreativní způsob, jak je začít vést k odkládání potěšení; klíčem je, aby spoření bylo vizuální a velmi konkrétní.

Malé děti dokážou pochopit, co to znamená mít cíl, a postupovat k jeho dosažení – pokud vidí, jak se to děje. Možná jim můžete začít dávat drobné, pravidelné kapesné. Když budete dětem dávat kapesné, může je to naučit zacházet s vlastními penězi. Záleží ale na tom, jak a kdy to děláte, nemůžete jim jen tak dát peníze a odejít. Místo toho se jich zeptejte, co s nimi chtějí udělat.  

U malých dětí můžete zvážit, že si budou dávat peníze do sklenice, kde uvidí, jak přibývají, nebo je necháte něco si za ně koupit. Tak mohou začít chápat, v širším slova smyslu, že jim peníze mohou zajistit to, co chtějí. Tyto principy pomáhají vytvářet základ pro skutečné spoření ve vyšším věku.

Věk 7 až 10: Učení se pokusem a omylem

V této fázi děti začínají chápat, co se dá za peníze koupit, a učí se hodnotu mincí a bankovek, ale možná ještě budou potřebovat vizuální pomůcky, které jim pomohou spořit. Můžete zůstat u spoření do sklenice, ale zvýšit částku, případně dítěti dáte jednu sklenici na každodenní výdaje, další na velké věci a třetí na charitu. Používání těchto různých sklenic dále podporuje zaměření na cíl a začíná navozovat myšlenku, že dítě může se svými penězi dělat různé věci.

A navíc, jelikož se dítě začíná učit, kolik co stojí, je vhodná doba zavést představu „potřeby dostatečného obnosu peněz“ a nutnosti počkat, až ho budu mít. Vezměte dítě na nákup a povídejte si o tom, jak nemáte dost peněz, abyste si něco koupili, ale budete si to moct koupit, až našetříte víc peněz. Modelové chování bude efektivnější než jen rady a pokyny.

Čas na kompromisy

Nechte dítě, ať si samo vyzkouší, jaké to je „nemít ještě dost peněz“. Ať si v obchodě vybere něco speciálního, něco, co si v danou chvíli nemůže dovolit, a ukažte mu, že například za 3 týdny, když si bude spořit celé kapesné, si bude moct koupit to, co chce. Pokud se dítě rozhodne koupit si něco, co stojí méně a po čem méně touží, místo aby si počkalo na velkou věc, zvažte, že mu to dovolíte. Může to být cenná lekce o kompromisech: Když teď místo spoření peníze utratíš, možná později nezískáš, co chceš.

Věk 11 až 14 let: Ukazujte různé účely peněz

V této době jsou děti obecně dost staré, aby chápaly, že peníze lze využít více způsoby. Musejí pochopit, že peníze lze dlouhodobě spořit (například na další vzdělávání), odkládat stranou pro případ nouze nebo na horší časy, darovat potřebným a samozřejmě i utratit za věci, které chtějí.

Zkuste je naučit hodnotu peněz pomocí „strategie hromádek“. To znamená dávat určité částky stranou na různé účely. Mohou mít krátkodobý cíl, jako je třeba koupě nového přístroje nebo dar na charitu, a dlouhodobé cíle, jako je spoření na auto. Vaším cílem je naučit je, že spoření by mělo ideálně předcházet výdaji za věc, která není nezbytně nutná.

Společně si sedněte a naplánujte, kolik z peněz vašeho dítěte (ať už je to kapesné nebo vydělané peníze) půjde na kterou hromádku. Vyberte dobré místo, kam peníze ukládat. Pro krátkodobé cíle spoření může být stále dobrým místem sklenice doma, posiluje se tak vizuální aspekt spoření a tyto peníze nejspíš nestihnou vygenerovat velké úroky.

Na dlouhodobé cíle svého dítěte (např. auto nebo počítač) zvažte otevření účtu, který zahrnuje složený úrok nebo umožňuje investovat. Abyste ilustrovali výhody toho, když se úspory nechají narůstat, a sílu složeného úroku, proveďte experiment: Dejte na několik měsíců stejnou peněžní částku do sklenice a na investiční účet. Pak částky na obou místech porovnejte.

A aby tyto úspory i nadále rostly, dítě by si mělo zvyknout ukládat alespoň část peněz, které dostane k narozeninám a při zvláštních příležitostech nebo vydělá o prázdninách, na spořicí účet. Když si bude vydělávat peníze za domácí práce nebo brigádu, část z úspor lze vyhradit na vzdálenou budoucnost a peníze, kterou mají být utraceny v několika příští letech, lze vložit na spořicí účet nebo jiný krátkodobý nástroj.

Přidávejte

Dobré zvyky při spoření odměňujte! Dětem každého věku a mladým dospívajícím může připadat, že spoření není tak uspokojující jako utracení všech peněz, takže vyberte okamžik, kdy k úsporám dítěte přidáte. Pokud je například cílem vašeho dítěte uspořit určitou částku, můžete k ní po dosažení cíle přidat další částku. To může vytvořit základ pro disciplinovanější spoření v pozdější fázi života, když vaše dítě například dosáhne dospělosti a k úsporám mu může přidávat společnost prostřednictvím důchodového připojištění nebo plánu spoření.

Věk 15 až 17 let: Sledujte je

Když je na obzoru další vzdělávání nebo první práce, musíte položit základ pro vytváření rozpočtů. Během vyššího vzdělávání (pokud ho absolvují) děti možná nebudou finančně nezávislé, ale do určité míry budou pravděpodobně hospodařit s vlastními penězi. Jedním způsobem, jak to udělat, je prostřednictvím práce po škole nebo o víkendech. Nejspíš budou opatrněji zacházet s penězi, které si vydělají, než s penězi, které jim prostě dáte, což posiluje význam výše popsaného chování směrem ke spoření.

Při učení, jak spravovat rozpočet, se staví na tom, co se dítě dosud naučilo:

• Peníze jsou prostředkem k dosažení cíle.
• Peníze lze využít na různé účely.
• Vždy je třeba dělat kompromisy.

Musí to být jednoduché. Pomozte dítěti sepsat seznam toho, co musí platit z vlastních peněz, a každé položce přiřadit cenu (benzín, oblečení, zábava). Rozdělte seznam na potřeby a přání a pak nechte dítě vyzkoušet si žít pár měsíců z toho, co uvedlo ve svém rozpočtu, jako „zkoušku nanečisto“, než se odstěhuje z rodinného domova. Začleňte do rozpočtu i úspory, aby dítě vidělo, jak mohou peníze časem růst, a případně se i naučilo základy investování.

Zkoušejte nové nástroje

Starší děti se vyznají v technologiích, tak je nechte vytvářet rozpočty jejich způsobem. Pomozte jim vytvořit online rozpočet, který mohou sledovat a upravovat dotykem na displeji nebo kliknutím myší. Případně můžete vytvořit jednoduchou tabulku s rozpočtem, ve které budou příjmy a výdaje dítěte a kterou bude každý měsíc při utrácení a spoření upravovat a sledovat.

Pokud chcete dítě vychovat ke spořivosti, měli byste sami ukazovat dobré finanční zvyky a chápat, jak vaše dítě v každém věku motivovat. A protože se děti učí tím, že něco dělají, především jim umožněte získat s penězi reálnou zkušenost – ať už při nastavování cíle a šetření na něj, nebo když udělají chybu, moc utratí a poučí se z toho. Tyto životní lekce jsou neocenitelné, pokud vedou k finančně příjemné budoucnosti.